Metoda validace podle Naomi Feil

Metoda validace je specifický přístup ke komunikaci s lidmi s demencí. Základem této metody je přesvědčení, že každé chování – jakkoli zmatené nebo nelogické – má svůj důvod. Cílem není seniora „vracet do reality“, ale porozumět jeho subjektivnímu prožívání a uznat jeho emoce. V praxi to znamená, že místo opravování a vysvětlování pečující přijímá svět dezorientovaného člověka a vstupuje do něj s respektem. Každý člověk má právo na své pocity, a to i tehdy, když vnímá realitu jinak.

Kdo byla Naomi Feil?

Naomi Feil (1932–2023) byla americká sociální pracovnice, která vyrůstala v domově pro seniory, kde pracovali její rodiče. Od 60. let se věnovala lidem s demencí a vyvinula metodu validace, která vychází z empatie, porozumění a důstojného přístupu. Byla autorkou odborných knih, zakladatelkou validačního institutu a metodiku šířila po celém světě.

Pro koho je metoda vhodná?

Metoda validace je určena zejména:

• seniorům nad 80 let s demencí (Alzheimerova choroba, demence s Lewyho tělísky),
• lidem s výraznou dezorientací,
• osobám, které ztratily schopnost reflektovat své prožitky běžným způsobem,
• pečujícím, kteří hledají způsob, jak navázat hlubší kontakt.

Konkrétní techniky validace – návod pro pečující

1. Centrování

Než půjdete za dezorientovaným člověkem, zkuste se nejdříve zastavit a oprostit se od vlastních emocí. Vaši nepohodu může člověk s demencí vycítit a negativní emoce se mohou přenést i na něho. Naomi Feil doporučuje před návštěvou jednoduché dechové cvičení: nadechněte se nosem a nechte své tělo zaplnit vzduchem, vydechněte ústy. Koncentrujte se pouze na tuto činnost. Tím se člověk zbaví všech rušivých myšlenek a zastaví tak vnitřní dialog. Postup se doporučuje opakovat osmkrát za sebou.

2. Oční kontakt

Navazujte upřímný a přímý pohled do očí. Oční kontakt pomáhá navodit pocit bezpečí a přijetí. Pokud klient udržuje oční kontakt, může dojít ke zklidnění jeho stavu.

3. Použití klidného a laskavého hlasu

Mluvte klidným a jemným tónem. Vyhýbejte se ostrému nebo zvýšenému hlasu, který může vyvolat úzkost nebo obranné chování. Vždy také přizpůsobte tón situaci – při projevu hněvu není vhodné mluvit příliš jemně.

4. Zrcadlení pohybů a emocí

Napodobujte jemně pohyby, držení těla, mimiku nebo zvuky dezorientovaného člověka. Zrcadlení vyjadřuje empatii, posiluje důvěru a propojení. Vytváří pocit, že člověk není sám.

5. Pojmenování emocí

Pomáhejte pojmenovat, co osoba s demencí prožívá. Například: „Vypadáte smutně, stýská se vám?“ nebo „Vidím, že vás to rozrušilo.“ Validací emocí mu dáváme najevo, že jeho pocity jsou v pořádku.

6. Práce se vzpomínkami a minulostí

Navazujte na témata z minulosti dezorientovaného člověka, která jsou mu známá. Mluvte o jeho bývalém povolání, rodině nebo zájmech. Tím se aktivují dlouhodobé vzpomínky, které často zůstávají zachovány déle než krátkodobá paměť.

7. Podpora prožití emocí

Nesnažte se za každou cenu člověka s demencí při rozrušení uklidnit, naopak zaměřte se na ventilování jeho emocí. Negativní zážitek je potřeba nejdříve prožít a zpracovat. Při ventilování emocí zkuste použít například vyhrocující otázky: „Co bylo nejhorší?“ Co bylo nejkrásnější?“

8. Reakce na opakované chování

Chování jako opakované otázky, klepání nebo skládání předmětů může znamenat nevyjádřenou potřebu. Snažte se zjistit, co tím klient vyjadřuje – třeba potřebu být slyšen, milován nebo zaměstnán.

9. Používání dvojznačnosti v odpovědích

Když osoba s demencí říká nesrozumitelnou větu (např. „Ta věž mě bolí.“), nesnažte se ji opravit, ale reagujte: „Kde přesně to bolí?“ Tak podpoříte další komunikaci a předejdete frustraci.

10. Ticho a trpělivost

Nebojte se chvíli mlčet. Nespěchejte s odpověďmi. Umožněte dezorientovanému člověku najít slova a projevit se vlastním tempem.

Jak metoda pomáhá seniorům?

Validace pomáhá snižovat úzkost, zmatek a agresivitu. Umožňuje vyjádření potlačených emocí a posiluje sebehodnotu. Dezorientovaný člověk se necítí tlačen k logice – jeho svět dává smysl. To vede k většímu klidu, důvěře a otevřenosti. Validovaní lidé se cítí být slyšeni, respektováni a uznáváni, což má pozitivní vliv na jejich psychický stav. Syndrom demence může být provázen projevy jako agrese, agitovanost, bludy, paranoidní myšlení či úzkost. Metoda validace má potenciál zmírnit tyto příznaky a zvýšit kvalitu života lidí s demencí.

Jak metoda pomáhá pečujícím?

Validace přináší pečujícím větší jistotu a klid. Učí se rozumět chování svého blízkého, což snižuje stres, únavu a riziko vyhoření. Cítí se kompetentní, vnímají větší emoční stabilitu a dokáží lépe zvládat i náročné situace.

❤️ Metoda validace nabízí cestu, jak pečovat laskavěji a smysluplněji – s respektem k emocím, minulosti a osobnosti každého člověka.

Naomi Feil představuje svou metodu:

Článek napsala: Bc. Lucie Melicharová, DiS., sociální pracovnice a koordinátorka osobní asistence
(Poděkování patří paní Mgr. Renátě Nentvichové Novotné za inspirující rozhovor k tématu validace)