Podmínky superdávky: majetkový test a pracovní aktivita

Tento článek se věnuje obecným podmínkám superdávky, zejména majetkového testu, pracovní aktivitě a vymezení zranitelných osob. Úvodní článek k tématu a odkazy na další články k jednotlivým složkám dávky naleznete v našem úvodním článku.

Zákon stanovuje hned několik podmínek, které musí členové domácnosti splnit, abyste měli na dávku nárok. Tyto podmínky můžeme rozdělit na dvě oblasti – na majetkový test a test motivace k práci.

Majetkový test

Než vám stát přizná dávku, musí vaše domácnost splnit tzv. majetkový test. Ten se týká úspor, nemovitostí i automobilů (§ 17):

 ❌Úspory na účtu nesmí přesáhnout 200 000 Kč za jednotlivce a následně dalších 50 000 Kč navíc za každého dalšího člena domácnosti (za celou domácnost je limit 400 000 Kč). Nepočítá se doplňkové penzijní připojištění, životní pojištění, stavební spoření a dlouhodobé investiční produkty.

 ❌Domácnost smí vlastnit pouze jednu stavbu pro bydlení, ve které bydlí. Smí vlastnit druhou stavbu pro bydlení, ovšem maximálně po dobu 3 let ode dne, kdy byla podána žádost o dávku.

 ❌Každý zletilý člen domácnosti nesmí vlastnit více jak 1 osobní auto.

💬 Co zaznívá v debatách k pracovní aktivitě?

• Majetkový test zohledňuje i nemovitosti, které žadatel ve skutečnosti nemůže prodat – například chalupu ve spoluvlastnictví. Takový majetek ale nepředstavuje reálně dostupný zdroj k úhradě základních potřeb. Kritici proto upozorňují, že zohledňování těchto neprodejných nemovitostí je nespravedlivé a může vést k neoprávněnému vyloučení z dávky.
• Podle návrhu MPSV ztrácí domácnost nárok na dávku státní sociální pomoci v okamžiku, kdy její úspory překročí stanovenou hranici, což může vést k náhlému výpadku podpory. PAQ Research proto navrhuje alternativu s postupným snižováním dávky podle výše majetku, aby se předešlo náhlému odepření dávky při překročení limitu. Tento přístup mírní negativní dopady na domácnosti s mírně vyššími úsporami.
• Původní návrh umožňoval úřadu práce sledovat každou finanční transakci žadatele. Nejvyšší soud i Česká národní banka označily tento záměr za neakceptovatelné porušení bankovního tajemství a práva na soukromí. Úřad práce bude proto ověřovat pouze aktuální zůstatek na bankovních účtech žadatelů, nikoli jejich transakční historii. 

Pracovní aktivita

Při posuzování nároku na dávku se zkoumá, zda jsou jednotliví členové domácnosti pracovně aktivní. Pokud některý z členů tuto podmínku nesplňuje, může to vést ke snížení nebo dokonce odepření dávky. Tato podmínka neplatí pro tzv. zranitelné osoby (více viz níže).

Pracovní aktivita neznamená jen práci – zákon ji chápe v širokém smyslu. Podmínku pracovní aktivity je možné splnit několika různými způsoby, jak ukazuje následující přehled:

✅ Pracovně aktivní jste, pokud...	Poznámka
Pracujete alespoň 30 hodin měsíčně.	Může jít o klasické zaměstnání, dohodu nebo podobný vztah.
Podnikáte jako OSVČ.
Jste pěstoun nebo pečujete o svěřené dítě.	Pokud máte nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte (nebo byste ho měli, kdyby nedocházelo k souběhu s výživným či důchodem).
Jste evidováni na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.	❗ Pozor: Pokud vás úřad práce vyřadil z evidence například kvůli nedoložení dokumentů nebo porušení pravidel, tuto podmínku už nesplňujete
Jste dočasně práce neschopní.	Lékař vám vystavil Potvrzení o pracovní neschopnosti – neschopenku.
Nejste uchazečem o zaměstnání, ale z důvodu nemoci nebo úrazu nemůžete vykonávat pracovní aktivitu.	Lékař vám vydá potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely této dávky, které je nezbytné do 3 pracovních dnů odeslat na úřad práce.

Důsledky pracovní neaktivity

Pokud člen domácnosti nepracuje (a není zranitelnou osobou), může to znamenat ztrátu celé dávky nebo její snížení:

💬 Co zaznívá v debatách k pracovní aktivitě?

• Pokud nejsou pracovně aktivní všichni členové domácnosti, dopadá to negativně na celou domácnost – zejména na děti a další zranitelné osoby. Bonus na dítě je v takovém případě zcela odebrán, a to i kvůli neaktivitě jediného člena domácnosti. Tento přístup kritizoval i veřejný ochránce práv, který upozorňuje na princip kolektivní odpovědnosti, jenž nespravedlivě zatěžuje ty nejslabší.
• V případě, že je žadatel veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a je sankčně vyřazen z evidence, přichází o nárok na všechny složky dávky včetně bonusu na dítě, a to na dobu 3 až 6 měsíců. K takovému vyřazení může dojít i v případě, kdy se žadatel pouze jednou bez omluvy nedostavil na sjednanou schůzku. Po diskuzi byla přijata novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která vejde v platnost k 1.10.2025:
  
  • Jednorázové nedostavení se na sjednanou schůzku na úřadu práce už samo o sobě nevede k vyřazení z evidence. K vyřazení dojde až v případě opakovaného porušení této povinnosti.
  • Lhůta pro opětovné zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se zkracuje: nově je možné požádat již po 3 měsících od vyřazení (dříve to bylo v některých případech až po 6 měsících).
• Předmětem kontroverzí byl také bod, kdy žadatel není uchazečem o zaměstnání, ale z důvodu nemoci nebo úrazu nemůžete vykonávat pracovní aktivitu, a musí nově dodat potvrzení od lékaře určené pouze pro účely této dávky.

Zranitelné osoby

Ne u každého člena domácnosti lze požadovat pracovní aktivitu. Proto zákon jasně vymezuje skupinu tzv. zranitelných osob (§7), na které se tato povinnost nevztahuje. Pokud je někdo v domácnosti zranitelnou osobou, nemusí splnit podmínku pracovní aktivity.

Zároveň platí, že pokud je domácnost složená výhradně ze zranitelných osob, získává status tzv. zranitelné domácnosti. Taková domácnost má nárok na vyšší uznatelné náklady na bydlení, což znamená, že ve složce bydlení může získat vyšší částku superdávky. Podrobnosti o výši těchto nákladů najdete v samostatném článku věnovaném složce bydlení (připravujeme).

Za zranitelné osoby jsou považovány tyto skupiny:

• Osoby starší 68 let
• Příjemci starobního důchodu (bez ohledu na věk)
• Osoby s invaliditou II. nebo III. stupně (rozhoduje stupeň invalidity, ne pobírání důchodu)
• Osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem
• Rodič pečující o dítě mladší 4 let nebo osamělý rodič pečující o dítě mladší 7 let (vždy pouze jedna taková osoba v domácnosti)
• Osoba osobně pečující o dítě do 10 let závislé na péči ve stupni I nebo osoba pečující o osobu závislou na péči ve stupni II a vyšším (pokud je uvedena v žádosti o příspěvek na péči)
• Příjemci příspěvku na péči ve stupni II a vyšším
• Nezaopatřené děti
• Pozůstalý manžel nebo partner – a to po dobu 12 měsíců od úmrtí manžela nebo partnera

💬 Co zaznívá v debatách k vymezení zranitelných osob?

• Pro přiznání zvýhodněných podmínek, jako jsou vyšší normativy na bydlení, se posuzuje stav celé domácnosti. Pokud nejsou zranitelní všichni členové domácnosti, domácnost ztrácí status „zranitelné“ a vyšší normativy se neuplatní. Zároveň se do výpočtu pracovního bonusu započítává veškerý příjem členů domácnosti, včetně příjmu z péče o osobu blízkou nebo rodičovského příspěvku, což může vést ke snížení nebo úplnému zrušení pracovního bonusu domácnosti. Výsledkem je, že zranitelná osoba nemá nárok na výhody v oblasti bydlení a pracovní bonus je navíc snížen.
• Za zranitelné osoby se považují až osoby s přiznaným příspěvkem na péči od 2. stupně závislosti výše. Přitom i osoby v 1. stupni často vyžadují každodenní péči, která výrazně omezuje možnosti pečující osoby zapojit se do práce. Problémem je také délka řízení o přiznání příspěvku, které může trvat i více než půl roku. Po tuto dobu není pečující osoba považována za zranitelnou, ačkoliv reálně pečuje o blízkého v plném rozsahu.
• Osamělý rodič pečující o dítě nad 7 let není považován za zranitelnou osobu. Je při tom zřejmé, že zranitelnost trvá i po dovršení sedmi let dítěte a odborníci doporučují navýšení hranice na věk, kdy dítě může být alespoň po nějakou dobu doma samo, např. na 10 let. Viz např. kritika Platformy pro sociální bydlení nebo agentury PAQ research.
• Věková hranice pro uznání seniorů za zranitelné je nastavena na 68 let, což je výrazně výše než aktuální věk odchodu do starobního důchodu (lidé odchází v současnosti do důchodu okolo hranice 65 let). Toto nastavení může znamenat, že část starších lidí, kteří už dosáhli důchodového věku, není považována za zranitelnou a nemá tak nárok na odpovídající ochranu. Na tuto disproporci upozorňuje i veřejný ochránce práv, který doporučuje, aby byla hranice snížena alespoň na 65 let, aby lépe odpovídala reálným životním situacím seniorů. Platforma pro sociální bydlení dokonce upozorňuje na složitou situaci lidí nad 55 let na trhu práce.
• Osoby invalidní v 1. stupni nejsou zařazeny mezi zranitelné skupiny, což je podle odborníků problematické. Jejich pracovní schopnost je snížena o 35-49% a mají tak omezené možnosti zvýšit své příjmy, přesto nejsou považovány za zranitelné osoby s vyšší podporou. Např. Národní rada osob se
  zdravotním postižením ČR se snažila tuto změnu prosadit v procesu připomínkování zákona.

Pracovní bonus

Zákon o superdávce nechce motivovat lidi k práci pouze negativně – tedy snižováním nebo odnímáním části dávky těm, kdo nepracují. Důležitou roli hraje i pozitivní motivace prostřednictvím takzvaného pracovního bonusu.

Pracovní bonus je motivační příplatek, který je automaticky připočítán k dávce, pokud má alespoň jeden z členů domácnosti příjem zohledňovaný pro pracovní bonus a domácnost má nárok alespoň na jednu ze složek dávky. Jedná se o zcela nový prvek, který u žádné ze současných dávek nebyl.

Podrobnosti o výpočtu pracovního bonusu a konkrétní příklady najdete v našem samostatném článku věnovaném této složce dávky (článek připravujeme).

Závěrem: superdávka mění logiku sociální podpory

Systém sociálního zabezpečení v Česku stojí na třech základních pilířích:

• Sociální pojištění – např. důchody nebo nemocenská, na které vzniká nárok na základě odvodů.

• Státní sociální podpora – pomoc rodinám a domácnostem s nízkými příjmy.

• Sociální pomoc – podpora lidí v hmotné nouzi, kteří si sami nedokážou zajistit základní životní potřeby.

Sociální pomoc: podpora v nouzi výměnou za aktivitu

V systému sociální pomoci byl požadavek na aktivní přístup k řešení vlastní situace vždy klíčový. Například u příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení se od žadatelů očekávalo, že budou spolupracovat s úřadem práce, hledat si zaměstnání nebo se účastnit rekvalifikací.

➡️ Pokud člověk aktivitu neprojevoval, mohlo dojít ke krácení nebo odejmutí dávky.

➡️ Zároveň zde probíhal majetkový test – pokud měl žadatel majetek, který by mohl využít ke krytí základních potřeb (například prodejem), mohl být z poskytnutí dávky vyloučen. Tento princip platil zejména u nemovitostí, které žadatel nevyužíval k vlastnímu bydlení.

Sociální podpora: nárok při splnění příjmových podmínek

Naproti tomu státní sociální podpora (např. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení) byla dosud postavena na principu nároku.

➡️Pokud se člověk ocitl v předem definované situaci (např. péče o dítě, vysoké náklady na bydlení) a neměl dostatečný příjem, dávku získal. Testoval se pouze příjem domácnosti – nikoliv majetek, ani pracovní aktivita.

Teprve v roce 2021 se u přídavku na dítě zavedl motivační prvek v podobě zvýšené částky při příjmu z práce, ale nárok na dávku zůstal zachován.

Superdávka přináší nový přístup: bez aktivity není nárok

Zavedením superdávky se logika systému zásadně mění.

➡️ Požadavek na pracovní aktivitu se nově vztahuje i na dávky, které dosud spadaly pod státní sociální podporu. Např. bonus na dítě se poskytuje jen tehdy, pokud jsou všichni členové domácnosti buď pracovně aktivní, nebo zranitelní.

➡️ Zároveň se rozšiřuje majetkový test – nejen u hmotné nouze, ale nově u všech složek sjednocené dávky. Pokud domácnost vlastní majetek (např. nemovitost či vyšší úspory), který přesahuje stanovený limit, může být z nároku na dávku zcela vyřazena.

Požadavek na pracovní aktivitu a testování majetku se rozšiřují i do oblastí, kde se dříve automaticky předpokládala pasivní ochrana před chudobou (např. u rodičů nebo u lidí s vysokými náklady na bydlení vůči příjmům).