Od října 2025 vstupuje v platnost zcela nový systém dávek – tzv. superdávka. Spojí příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí do jediné dávky. Přináší ale i zásadní změny: například test pracovní aktivity nebo nový způsob výpočtu nároku. Zjistěte, jaký je rozdíl oproti současnému systému a na co si dát pozor.
Superdávka, nebo také dávka státní sociální pomoci, slučuje čtyři dávky, které byly dosud oddělené:
Cílem nového systému je především:
Pokud ještě nepobíráte žádnou z dávek, můžete si od tohoto data požádat o superdávku.
📅 Do 31. prosince 2025: Přechod stávajících příjemců
V případě, že už pobíráte některou z dávek, musíte si nejpozději do tohoto data podat žádost o superdávku.
📅 1. dubna 2026: První výplata podle nových pravidel
Stávající příjemci začnou dostávat peníze podle nového systému. Do té doby jim budou chodit původní dávky.
Zákon stanovuje hned několik podmínek, které musí členové domácnosti splnit, abyste měli na dávku nárok. Tyto podmínky můžeme rozdělit na dvě oblasti – na majetkový test a test motivace k práci.
🏠 Kdo všechno se počítá do domácnosti? Správné určení ovlivní výši dávky. Nárok na dávku se totiž posuzuje společně pro celou domácnost. Má se za to, že členy domácnosti jsou:
Než vám stát přizná dávku, musí vaše domácnost splnit tzv. majetkový test. Ten se týká úspor, nemovitostí i automobilů (§ 17):
❌Úspory na účtu nesmí přesáhnout 200 000 Kč za jednotlivce a následně dalších 50 000 Kč navíc za každého dalšího člena domácnosti (za celou domácnost je limit 400 000 Kč). Nepočítá se doplňkové penzijní připojištění, životní pojištění, stavební spoření a dlouhodobé investiční produkty.
❌Domácnost smí vlastnit pouze jednu stavbu pro bydlení, ve které bydlí. Smí vlastnit druhou stavbu pro bydlení, ovšem maximálně po dobu 3 let ode dne, kdy byla podána žádost o dávku.
❌Každý zletilý člen domácnosti nesmí vlastnit více jak 1 osobní auto.
Při posuzování nároku na dávku se zkoumá, zda jsou jednotliví členové domácnosti pracovně aktivní. Pokud některý z členů tuto podmínku nesplňuje, může to vést ke snížení nebo dokonce odepření dávky.
Pracovní aktivita neznamená jen práci – zákon ji chápe v širokém smyslu. Podmínku pracovní aktivity je možné splnit několika různými způsoby, jak ukazuje následující přehled:
✅ Pracovně aktivní jste, pokud... | Poznámka |
---|---|
Pracujete alespoň 30 hodin měsíčně. | Může jít o klasické zaměstnání, dohodu nebo podobný vztah. |
Podnikáte jako OSVČ. | |
Jste pěstoun nebo pečujete o svěřené dítě. | Pokud máte nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte (nebo byste ho měli, kdyby nedocházelo k souběhu s výživným či důchodem). |
Jste evidováni na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. | ❗ Pozor: Pokud vás úřad práce vyřadil z evidence například kvůli nedoložení dokumentů nebo porušení pravidel, tuto podmínku už nesplňujete |
Jste dočasně práce neschopní. | Lékař vám vystavil Potvrzení o pracovní neschopnosti – neschopenku. |
Nejste uchazečem o zaměstnání, ale z důvodu nemoci nebo úrazu nemůžete vykonávat pracovní aktivitu. | Lékař vám vydá potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely této dávky, které je nezbytné do 3 pracovních dnů odeslat na Úřad práce. |
📌 Změna v zákoně o zaměstnanosti od 1. října 2025
V návaznosti na zavedení tzv. superdávky dochází ke změnám v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti:
⚠️ Podmínka pracovní aktivity se nevztahuje na členy domácnosti, kteří jsou zranitelnou osobou podle § 7 zákona o superdávce (například senioři, osoby se zdravotním postižením, rodiče pečující o malé děti apod.).
V takových případech se důsledky níže neuplatní.
Pokud člen domácnosti nepracuje (a není zranitelnou osobou), může to znamenat ztrátu celé dávky nebo její snížení:
Ne u každého člena domácnosti lze požadovat pracovní aktivitu. Proto zákon jasně vymezuje skupinu tzv. zranitelných osob (§7), na které se tato povinnost nevztahuje. Pokud je někdo v domácnosti zranitelnou osobou, nemusí splnit podmínku pracovní aktivity.
Zároveň platí, že pokud je domácnost složená výhradně ze zranitelných osob, získává status tzv. zranitelné domácnosti. Taková domácnost má nárok na vyšší uznatelné náklady na bydlení, což znamená, že ve složce bydlení může získat vyšší částku superdávky. Podrobnosti o výši těchto nákladů najdete v samostatném článku věnovaném složce bydlení (připravujeme).
Za zranitelné osoby jsou považovány tyto skupiny:
Zákon o superdávce nechce motivovat lidi k práci pouze negativně – tedy snižováním nebo odnímáním části dávky těm, kdo nepracují. Důležitou roli hraje i pozitivní motivace prostřednictvím takzvaného pracovního bonusu.
Pracovní bonus je motivační příplatek, který je automaticky připočítán k dávce, pokud má alespoň jeden z členů domácnosti příjem zohledňovaný pro pracovní bonus a domácnost má nárok alespoň na jednu ze složek dávky. Jedná se o zcela nový prvek, který u žádné ze současných dávek nebyl.
Podrobnosti o výpočtu pracovního bonusu a konkrétní příklady najdete v našem samostatném článku věnovaném této složce dávky (článek připravujeme).
Systém sociálního zabezpečení v Česku stojí na třech základních pilířích:
Sociální pojištění – např. důchody nebo nemocenská, na které vzniká nárok na základě odvodů.
Státní sociální podpora – pomoc rodinám a domácnostem s nízkými příjmy.
Sociální pomoc – podpora lidí v hmotné nouzi, kteří si sami nedokážou zajistit základní životní potřeby.
V systému sociální pomoci byl požadavek na aktivní přístup k řešení vlastní situace vždy klíčový. Například u příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení se od žadatelů očekávalo, že budou spolupracovat s úřadem práce, hledat si zaměstnání nebo se účastnit rekvalifikací.
➡️ Pokud člověk aktivitu neprojevoval, mohlo dojít ke krácení nebo odejmutí dávky.
Tato pravidla však nebyla detailně vymezena zákonem – jednalo se spíše o správní posouzení, zda žadatel „dělá dost“.
Naproti tomu státní sociální podpora (např. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení) byla dosud postavena na principu nároku.
➡️Pokud se člověk ocitl v předem definované situaci (např. péče o dítě, vysoké náklady na bydlení) a neměl dostatečný příjem, dávku získal.
Testoval se pouze příjem domácnosti – nikoliv majetek, ani pracovní aktivita.
Až v roce 2021 došlo k dílčí změně: přídavek na dítě se zvýšil, pokud měl alespoň jeden rodič příjem z práce nebo její náhrady (např. rodičovskou, nemocenskou). Ale i tehdy šlo jen o motivační prvek, nikoliv o podmínku nároku.
Zavedením superdávky se logika systému zásadně mění.
➡️ Požadavek na pracovní aktivitu se nově vztahuje i na dávky, které byly dosud součástí státní sociální podpory.
U složky bydlení se náklady nepočítají za neaktivní členy domácnosti. Bonus na dítě je přiznán jen tehdy, pokud jsou všichni členové domácnosti buď pracovně aktivní, nebo zranitelní.
📌 Tento přístup tak rozšiřuje kontrolu pracovní aktivity i do oblastí, kde se dříve předpokládala automatická ochrana před chudobou – například u nízkopříjmových rodičů, samoživitelů nebo seniorů v nájmu.