Superdávka a složka na bydlení

Tento článek se věnuje pouze jedné ze složek superdávky – složce na bydlení. Úvodní článek k tématu a odkazy na další články k jednotlivým složkám dávky naleznete v našem úvodním článku.

Obecné podmínky nároku

Aby měla domácnost nárok na dávku, musí splnit několik základních podmínek. První dvě jsou společné pro celou superdávku:

• Majetkový test: stát posuzuje, zda domácnost nevlastní majetek, který by mohl sloužit k zajištění obživy nebo bydlení.
• Pracovní aktivita: pokud některý z členů není zranitelnou osobou a není ani pracovně aktivní, může to vést ke snížení nebo dokonce odepření dávky. V části na bydlení se za pracovně nektivního člena nezapočítají náklady na bydlení (§ 34).

👉 Více se o těchto obecných podmínkách dozvíte v samostatném článku.

Kdo může dávku získat?

Nárok na složku na bydlení máte, pokud jsou splněny tyto podmínky:

✅Alespoň jeden z členů domácnosti má právní vztah k bytu nebo jinému prostoru k bydlení – tedy například nájemní smlouvu, vlastnictví nebo služební byt.

✅Byt (nebo jiný prostor) odpovídá základním standardům stanoveným zákonem, např. je zkolaudovaný, má pitnou vodu, toaletu a další hygienické zázemí (více viz §20 a §22 zákona).

✅Náklady na bydlení převyšují určenou část příjmu domácnosti, ale zároveň nejsou vyšší než tzv. uznatelné náklady stanovené zákonem. Tomuto bodu se budeme dále věnovat podrobněji.

Normativy na bydlení

Výše příspěvku se nepočítá podle vašich skutečných nákladů na bydlení, ale podle tzv. normativních nákladů – tedy částek, které stát považuje za „přiměřené“. Tyto částky se odvíjejí především od:

• počtu členů domácnosti,
• typu bydlení (nájem/vlastní byt, byt/jiný prostor určený k bydlení),
• velikosti obce (např. Praha má jiné částky než malá obec).

Podobný systém se už používal u původního příspěvku na bydlení – superdávka na něj navazuje, ale zavádí některé novinky.

Paušál na energie a další výdaje

U příspěvku na bydlení žadatelé dokládali skutečné náklady na energie a další služby spojené s bydlením. Nově se v superdávce náklady uznávají paušálně – tedy ve fixně stanovených částkách, které opět závisí na velikosti domácnosti.

Do uznatelných nákladů na bydlení patří:

• Normativní nájemné nebo pro vlastníky vlastnický paušál.
• Náklady na úhradu spojených s užíváním bytu.
• Energetický paušál, který zahrnuje náklady na elektrickou energii, plyn, tuhá paliva, dálkové vytápění a centralizované poskytování teplé vody. 

🔍 Výše paušálů je rozdílná pro zranitelné a nezranitelné domácnosti – zranitelné mají částky vyšší.

Pokud příjem domácnosti nepřesahuje 1, 43násobek životního minima, je možné i nadále žádat o zohlednění skutečných nákladů na energie. Ale pozor: uznány budou maximálně do výše 1,2násobku stanoveného energetického paušálu. Tato možnost může být výhodná například pro domácnosti, které platí za energie více, než činí paušální částky.

Výrazné snížení normativů pro jiné než zranitelné domácnosti

Nově stát rozlišuje mezi dvěma typy domácností:

• Zranitelné domácnosti – např. senioři od 68 let, příjemci příspěvku v druhém a vyšším stupni závislosti, samoživitelé pečující o dítě do 7 let věku atd. Pro ty platí vyšší normativy a mírnější podmínky.
• Ostatní domácnosti – pro tyto domácnosti jsou normativy ve srovnání se stávajícími normativy u příspěvku na bydlení nižší než dříve. Dávka tím chce motivovat k pracovní aktivitě, protože by měla být nižší dávka kompenzována tzv. pracovním bonusem. Odborníci však upozorňují na to, že systém není správně nastaven a v praxi bohužel pracovní bonus snížení reálných nákladů na bydlení kompenzovat nebude (více viz sekce Co zaznívá v debatách?).

Jednočlenná domácnost

Další novinkou je, že stát zavádí samostatnou kategorii pro jednočlenné domácnosti. Dříve bylo jedno, zda v bytě žije jeden nebo dva lidé. Nyní butou uznatelné náklady na bydlení nižší pro jednotlivce než pro dvoučlennou domácnost.

V bytě a na ubytovně dostanete jiný příspěvek

Způsob výpočtu dávky závisí i na tom, kde a jak bydlíte. Lidé žijící na ubytovnách nebo obecně v tzv. jiných prostorech k bydlení mají nárok omezený.

Už dříve se žadatelům z ubytoven započítávalo jen 80 % normativních nákladů, protože neměli nárok na příspěvek na bydlení, jen na doplatek. Nově se sice vše slučuje do jedné dávky (superdávky), ale pravidlo zůstává: na ubytovnách se uznává jen 80 % normativního nájemného (energie a další služby se započítávají celé).

Toto pravidlo se vztahuje i na další alternativní typy bydlení, např.:

• zařízení sociálních služeb s pobytem,
• zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
• stavby pro rekreaci,
• jiné než obytné prostory.

I v těchto případech však musí být zajištěny minimální standardy – tedy např. přístup k pitné vodě, toaletě, základní hygieně (viz §20–22 a §25 zákona).

💬 Co zaznívá v debatách k normativům?

• Výše normativů pro jiné než zranitelné domácnosti neodpovídá obvyklým cenám nájemného (viz cenová mapa nájemného, kterou zveřejňuje Ministerstvo financí) a pracovní bonus v mnoha případech tento pokles nedorovná. Viz např. Platforma pro sociální bydlení zde nebo v podrobné analýze zde, dále např. PAQ Research nebo rozhovor s Danielem Prokopem v Českém rozhlase. 
• Systém by měl hledat jiné nástroje k motivaci pracujících než podhodnocení reálných nákladů na bydlení. Viz např. zde.
• Zavedení kategorie jednočlenné domácnosti komplikuje už tak složitou situaci samostatně bydlících jednotlivců, kteří mají výrazně vyšší náklady na bydlení než lidé ve vícečlenných domácnostech. Pokles uznatelných nákladů neodpovídá skutečnému poklesu nákladů. Viz např. zde.
• Pozitivně je hodnoceno plánované navýšení životního minima.

Kolik musí náklady na bydlení tvořit z příjmu?

Aby vám stát příspěvek vůbec přiznal, musí být vaše uznatelné náklady na bydlení dostatečně vysoké ve srovnání s příjmem. Obecně platí, že uznatelné náklady musí tvořit alespoň 30 % rozhodného příjmu domácnosti. Ale není to tak jednoduché. Pokud je příjem vaší domácnosti vyšší než dvojnásobek jejího životního minima, zvyšuje se i požadovaný podíl nákladů. Přesněji: k oněm 30 % se přičítá ještě 10 % z částky, o kterou příjem převyšuje dvojnásobek životního minima. Fakticky to znamená, že čím větší máte příjem nad dvojnásobek životního minima, tím větší poměrnou část musí představovat vaše uznatelné náklady na bydlení.

Pozn. pro výpočet byla použita zvýšená částka životního minima, která bude platná od 1. 10. 2025

Závěrem

Superdávka nahrazuje v oblasti bydlení příspěvek a doplatek na bydlení. Dosavadní rozdělení těchto dvou příspěvků bylo pro mnoho žadatelů matoucí – lišily se podmínky, výpočty i způsob žádání. Tato změna tak může napomoci alespoň větší srozumitelnosti systému, ač je nový systém zas složitější v jiných ohledech.

Nový systém přináší zásadní snížení normativních nákladů pro domácnosti, které nejsou považovány za zranitelné, které neodpovídají stávajícím cenám nájmů. Ačkoliv má toto opatření motivovat k pracovní aktivitě, odborníci upozorňují, že v praxi se výpadek podpory často nevyrovná ani po započtení tzv. pracovního bonusu. Výsledkem může být, že i pracující domácnosti budou mít nižší nárok na dávku než dříve.

🔢 Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud nevydalo k superdávce kalkulačku. Doporučujeme proto využít přehlednou online kalkulačku, kterou zpracovala Platforma pro sociální bydlení spolu s Centrem pro společenské otázky-SPOT.

Článek napsala Mgr. Radka Vališková, sociální pracovnice a vedoucí pražského centra Maltézské pomoci, dne 25.7.2025.