Příznaky Parkinsonovy nemoci

Společně si projdeme příznaky, které se u Parkinsonovy nemoci objevují nejčastěji.

Kdy zpozornět a jít k lékaři?

Pokud si všimnete, že se vám pohyby zpomalily, ztuhlost svalů neustupuje, přidává se třes ruky nebo máte potíže s rovnováhou, je vhodné obrátit se nejdříve na vašeho praktického lékaře. Ten může vyloučit jiná onemocnění a případně vás pošle k neurologovi.

K určení Parkinsonovy nemoci musí být přítomny alespoň dva typické příznaky:

• Zpomalení pohybů (bradykineze) – například pomalejší chůze, potíže při začátku pohybu, menší mimika nebo méně výrazná gesta
• Alespoň jeden z následujících příznaků
  • svalová ztuhlost (rigidita) – napětí svalů, často jednostranné
  • třes v klidu (klidový tremor) – typicky rytmický, jemný třes ruky nebo nohy, který mizí při pohybu
  • porucha rovnováhy a koordinace (posturální nestabilita) – často se objevuje v pozdější fázi

Je dobré vědět, že už před pohybovými příznaky se mohou objevit i jiné potíže – ztráta čichu, poruchy spánku nebo výkyvy nálady. I tyto informace pomáhají lékaři při stanovení diagnózy.

Jak probíhá vyšetření?

1. Rozhovor s pacientem (Anamnéza)

Lékař se ptá na:

• začátek a vývoj příznaků (např. třes, ztuhlost, zpomalené pohyby)
• problémy s rovnováhou, řečí, spánkem, náladou apod.
• rodinnou a osobní zdravotní historii
• reakci na léky (např. dopaminergní)

2. Neurologické vyšetření

Lékař sleduje a testuje:

• mimiku, držení těla, chůzi a jemnou motoriku
• přítomnost třesu, svalové ztuhlosti, zpomalení pohybů (bradykineze)
• reflexy, koordinaci a rovnováhu

Lékař provádí i další doplňková vyšetření:

• krevní testy – k vyloučení metabolických nebo jiných příčin
• SONO krčních tepen (nebolestivá a neinvazivní metoda pro zobrazení krčních tepen, které zásobují mozek okysličenou krví)
• CT vyšetření mozku (počítačová tomografie - rychlá zobrazovací metoda využívající rentgenové záření k vytvoření detailních řezů a 3D modelů mozku),
• MRI mozku – k vyloučení jiných příčin (např. cévní poruchy, nádory) - neinvazivní zobrazovací metoda využívající silné magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření detailních průřezových obrazů mozku a jeho okolních tkání
• EEG vyšetření (elektroencefalografie–nebolestivé a neinvazivní vyšetření elektrické aktivity mozku pomocí elektrod umístěných na povrchu hlavy).
• DaTSCAN – zobrazuje aktivitu dopaminového systému – specializované vyšetření v oblasti nukleární medicíny, které využívá radiofarmakum k vizualizaci dopaminových transportérů v mozku (invazivní – vyžaduje injekci radioaktivní látky) – provádí se pouze v případě, kdy je třeba potvrdit diagnózu

3. Reakce na léčbu

Pokud si není lékař jistý, může na zkoušku předepsat lék obsahující levodopu. Zřetelné zlepšení příznaků po jeho užívání podporuje diagnózu Parkinsonovy nemoci.

4. Dlouhodobé sledování

Protože se nemoc vyvíjí postupně, je často nutné pacienta sledovat delší dobu, než je možné být si diagnózou jistý.

Proč je včasná diagnóza důležitá?

Včasné rozpoznání Parkinsonovy nemoci umožňuje zahájit léčbu, zapojit potřebné odborníky (neurologa, fyzioterapeuta, logopeda) a lépe přizpůsobit každodenní život. Každý člověk má jiný průběh nemoci, proto je důležité přistupovat ke každému individuálně, s respektem a porozuměním.

Článek napsala Bc. Karolína Muhrová, pracovnice v sociálních službách, dne 3. 12. 2025.
Za odbornou revizi a cenné rady děkujeme Mgr. Aleně Kvasilové.